Ktere slavne osobnosti jste potkali zcela nahodne?

Koho považuješ za slavného? Kdo ještě neni slavný a kdo už ano?

To že je někdo slavný, vůbec neznamená, že je osobnost, často je tomu naopak.

Pochop: politiky neznám, neznám různé ty moderátory televisního zpravodajství, takže, krom Daniela Landy, nevím, o kom píšeš.

Herce jsem potkal, ať už ve vlaku, v hospodě (jako host i v servisu), v obchodě: různě. Já si nepamatuju jména, musím to pohledat:

Karel Gott
Marián Labuda (ten je ještě menší, než se ve skutečnosti zdá, je to opravdu prcek)
Petr Rychlý (zamindrákovaný idiot)
Ivana Chýlková (to je úplně normální, obyčejná a docela fajn baba)
Jan Rosák (hloupý, tupý a namyšlený cockot)
Jan Přeučil (bezproblémový, skromný, člověk, ale hraje pořád, prostě: professionální deformace)

tedy, co se pamatuju. Asi jich bylo víc, ale při pouhém „potkání“ si jich stěží všimnu.

V. Havla (měl nedaleko chalupu), jinak si nevzpomínám – setkání na scrabblových turnajích se asi jako náhodné nepočítá (i přestože jsem se tam s danými osobnostmi nepřijel setkat – jel jsem si zahrát, ale věděl jsem, že přijedou, viděl jsem je na seznamu přihlášených); pokud ano, v tom případě J. Nohavicu a V. Sázavského…

Náhodne?
Na svojich cestách som sa v roku 1982 počas pobytu v Leningrade cez časovú dieru ocitla v Petrohrade v roku 1917. Počas raňajok si ku mne prisadol mladý muž, očami požiadal o môj súhlas prisadnúť si. Mal tak uhrančivé oči, že som mu prepáčila aj ten klobúk na hlave počas stolovania. Mlčky sme si pripili, nie vodkou, ale čistou vodou. Po raňajkách vstal, prstom sa dotkol klobúka na pozdrav a ticho ako duch odišiel. Bol ako duch, celú dobu neprehovoril, ale jeho oči… Pri odchode z jedálne sa pýtam služby, kto to bol? „To bol ten Americký novinár John Reed… " Zrazu to bolo ako byť súčasne v roku 1917 a v roku 1982.
Nesmejte sa, to sa naozaj stalo. No dobre, kapnem božskú… Práve v čase môjho pobytu sa tam nakrúcal film "Rudé zvony“ podľa knihy Desať dní, ktoré otriasli svetom" a naozaj, nebol to John Reed, ale iba akýsi u nás známy spagettowesternový herec Francesco Sparanero, známy aj ako Franco Nero, ktorý hral Johna Reeda. A ten klobúk na hlave? To si len v kostýme počas krátkej prestávky odskočil dať niečo do úst. A ako na potvoru len pri mojom stole bolo voľné miesto. No čo sa dá robiť, smel sa pri mne najesť. Chudáčik hladný…
Vzhľadom na to, že som sa pohybovala v kruhoch „od žobráka ku kráľovi“ od tých chváloslávou i zatratených, hriešnikov i svätcov, viacmenej mi chýba už len „náhodné“ stretnutie s Trojjediným Pánom Bohom. Ale podľa dôvernej informácie, ak Svätý Peter, kľučiar od Nebeskej brány povolí audienciu, aj k tomu môže prísť. Chce to len trpezlivosť. Nuž, čo sa dá robiť? Počkám, rôčik-dva, desaťročia, či storočia. Mám čas pri cestách časom…

Upravil/a: led

Volodymyr Zelenskyj (Linnich – Něměcko)

Před 7 lety Ivana Bartoše nebo Martu Jandovou.

Kdysi Vaclava Havla s Olgou,když jsme jeli kolem Hrádečku na kolech.
Jinak v okoli našeho bydlistě bydli spousta herců,potkavam se s nimi běžně.

Kapelníka Velčovského, Michala Slivku, Janu Kociánovou, Maju Velšicovou (ty jsme měli dokonce doma, po skončení pořadu „Viecha dobrej nálady“ přišli na kafe),
Wabi Daňka v tramvaji, ale jen jsme se pozdravili.

Rudolfa Hrusinskeho na rybarskych slavnotech
Baru Basikovou v Blatne
Hanu Zagorovou na letisti v Mnichove
Vaclava Havla s Dasou na premiere filmu v Praze

Upravil/a: cappuccino