Historie úprav

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 14.červenec 12:45

"Slovesa stavová jsou utvořena většinou od podst. jmen životných a pojmenovávají děj podle činitele (otrok > otročit, pán > panovat, voják > vojákovat), řidčeji od podst. jmen neživotných a pojmenovávají děj podle okolnosti (tábor > tábořit, trůn > trůnit, hnízdo > hnízdit);

Slovesa činnostní jsou utvořena od názvů neživých substancí, a to podle prostředku děje (mast > mastit, buben > bubnovat), podle jeho výsledku (křivda > křivdit, smrt > usmrtit) nebo . podle přidávaného objektu (hnůj > hnojit, ryby > zarybnit, sedlo > (o)sedlat). Malá skupina sloves je tvořena od názvů dějů tzv. transpozicí (nazývanou zpětná): válka > válčit, rachot > rachotit.

https://www.czechen­cy.org/slovnik/DE­SUBSTANTIVN%C3%8D%20SL­OVESO

Transpozice v jazyce = přenesení (přenášení) jazykového prostředku (zprav. slova) z jedné jazykové kategorie, vrstvy, roviny do jiné, např. z jednoho slovního druhu do druhého (původní bylo podst. jméno válka, z něj později vzniklo sloveso válčit). Zpravidla to bývá iopačně .- nejdříve sloveso a z něj vznikne podst. jméno

Podle https://priruc­ka.ujc.cas.cz/?slo­vo=transpozice+


Stát – vyjadřuje stav –

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 14.červenec 13:44

"Slovesa stavová jsou utvořena většinou od substanci životných a pojmenovávají děj podle činitele (otrok > otročit, pán > panovat, voják > vojákovat), řidčeji od substanci neživotných a pojmenovávají děj podle okolnosti (tábor > tábořit, trůn > trůnit, hnízdo > hnízdit);

Slovesa činnostní jsou utvořena od názvů neživých substancí, a to podle prostředku děje (mast > mastit, buben > bubnovat), podle jeho výsledku (křivda > křivdit, smrt > usmrtit) nebo . podle přidávaného objektu (hnůj > hnojit, ryby > zarybnit, sedlo > (o)sedlat). Malá skupina sloves je tvořena od názvů dějů tzv. transpozicí (nazývanou zpětná): válka > válčit, rachot > rachotit.

https://www.czechen­cy.org/slovnik/DE­SUBSTANTIVN%C3%8D%20SL­OVESO

Transpozice v jazyce = přenesení (přenášení) jazykového prostředku (zprav. slova) z jedné jazykové kategorie, vrstvy, roviny do jiné, např. z jednoho slovního druhu do druhého (původní bylo podst. jméno válka, z něj později vzniklo sloveso válčit). Zpravidla to bývá iopačně .- nejdříve sloveso a z něj vznikne podst. jméno

Podle https://priruc­ka.ujc.cas.cz/?slo­vo=transpozice+


Slovesa vyjadřují činnostní nebo stavový příznak podstaty jevu. (substance) Tento příznak vykazuje závislost na čase.

Když sloveso spát je stavové, není to stejné jako stát? Pozor na stát se.

Otázka na činnost. Co dělám? Stojím – jsem v klidu, Ale např. kreslím – činnost,.

Otázka na stav. Co se děje se mnou? Stojím – jsem v klidu.

Ale někdy je to složité.

Stojím – nestojím – Jen stavová slovesa mohou být změněna předponou ne-, .pokud jde o okamžitý stav,..

Ale při jiné formulaci , tedy i čase, může být i sloveso stavové činnostní.

Muž byl včera neoholený = stav, v němž se nacházel. V daný okamžik. vypadal neoholeně, protože mu rostou vousy rychle, tudíž se neholil, protože mu vousy ještě nenarostly do určité délky. pro nutnost holení.

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 14.červenec 14:37

"Slovesa stavová jsou utvořena většinou od substanci životných a pojmenovávají děj podle činitele (otrok > otročit, pán > panovat, voják > vojákovat), řidčeji od substanci neživotných a pojmenovávají děj podle okolnosti (tábor > tábořit, trůn > trůnit, hnízdo > hnízdit);

Slovesa činnostní jsou utvořena od názvů neživých substancí, a to podle prostředku děje (mast > mastit, buben > bubnovat), podle jeho výsledku (křivda > křivdit, smrt > usmrtit) nebo . podle přidávaného objektu (hnůj > hnojit, ryby > zarybnit, sedlo > (o)sedlat). Malá skupina sloves je tvořena od názvů dějů tzv. transpozicí (nazývanou zpětná): válka > válčit, rachot > rachotit.

https://www.czechen­cy.org/slovnik/DE­SUBSTANTIVN%C3%8D%20SL­OVESO

Transpozice v jazyce = přenesení (přenášení) jazykového prostředku (zprav. slova) z jedné jazykové kategorie, vrstvy, roviny do jiné, např. z jednoho slovního druhu do druhého (původní bylo podst. jméno válka, z něj později vzniklo sloveso válčit). Zpravidla to bývá iopačně .- nejdříve sloveso a z něj vznikne podst. jméno

Podle https://priruc­ka.ujc.cas.cz/?slo­vo=transpozice+


Slovesa vyjadřují činnostní nebo stavový příznak podstaty jevu. (substance) Tento příznak vykazuje závislost na čase.

Také záleží na kontextu, jak je kdo vyhodnotí. Mohou být dějová i stavová.

Když sloveso spát je stavové, není to stejné jako stát? Pozor na stát se.

Otázka na činnost. Co dělám? Stojím – jsem v klidu, nevyvíjím žádnou činnost..Na rozdíl kreslím, zpívám atd.

Aby šlo o činnost, musela byste sloveso stát rozvít, nebo přidat předponu např. postávám. Tedy změnit mluvnický stav.
,

Otázka na stav. Co se děje se mnou? Stojím – jsem v klidu.

Stojím – nestojím – Jen stavová slovesa mohou být změněna předponou ne-, .pokud jde o okamžitý stav,..

Ale při jiné formulaci , tedy i čase, může být i sloveso stavové činnostní.

Muž byl včera neoholený = stav, v němž se nacházel. V daný okamžik. vypadal neoholeně, protože mu rostou vousy rychle, tudíž se neholil, protože mu vousy ještě nenarostly do určité délky. pro nutnost holení.

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 15.červenec 9:55

"Slovesa stavová jsou utvořena většinou od substanci životných a pojmenovávají děj podle činitele (otrok > otročit, pán > panovat, voják > vojákovat), řidčeji od substanci neživotných a pojmenovávají děj podle okolnosti (tábor > tábořit, trůn > trůnit, hnízdo > hnízdit);

Slovesa činnostní jsou utvořena od názvů neživých substancí, a to podle prostředku děje (mast > mastit, buben > bubnovat), podle jeho výsledku (křivda > křivdit, smrt > usmrtit) nebo . podle přidávaného objektu (hnůj > hnojit, ryby > zarybnit, sedlo > (o)sedlat). Malá skupina sloves je tvořena od názvů dějů tzv. transpozicí (nazývanou zpětná): válka > válčit, rachot > rachotit.

https://www.czechen­cy.org/slovnik/DE­SUBSTANTIVN%C3%8D%20SL­OVESO

Transpozice v jazyce = přenesení (přenášení) jazykového prostředku (zprav. slova) z jedné jazykové kategorie, vrstvy, roviny do jiné, např. z jednoho slovního druhu do druhého (původní bylo podst. jméno válka, z něj později vzniklo sloveso válčit). Zpravidla to bývá iopačně .- nejdříve sloveso a z něj vznikne podst. jméno

Podle https://priruc­ka.ujc.cas.cz/?slo­vo=transpozice+


Slovesa vyjadřují činnostní nebo stavový příznak podstaty jevu. (substance) Tento příznak vykazuje závislost na čase.

Také záleží na kontextu, jak je kdo vyhodnotí. Mohou být dějová i stavová.

Když sloveso spát je stavové, není to stejné jako stát? Pozor na stát se.

Otázka na činnost. Co dělám? Stojím – jsem v klidu, nevyvíjím žádnou činnost..Na rozdíl kreslím, zpívám atd.

Aby šlo o činnost, musela byste sloveso stát rozvít, nebo přidat předponu např. postávám. Tedy změnit mluvnický stav.
,

Otázka na stav. Co se děje se mnou? Stojím – jsem v klidu.

Stojím – nestojím – Jen stavová slovesa mohou být změněna předponou ne-, .pokud jde o okamžitý stav,..

Ale při jiné formulaci , tedy i čase, může být i sloveso stavové činnostní.

Muž byl včera neoholený = stav, v němž se nacházel. V daný okamžik. vypadal neoholeně, protože mu nerostou vousy rychle, tudíž se neholil, protože vousy nedosáhly určité délky. pro nutnost holení.