Nepřeháníte to někteří z vás s těmi uvozovkami?

" „Ty“ „máš“ „pořád“ „starosti“! "

Nepřehání to spíš někteří s otázkami souvisejícími s psychotickým „sebezkoumáním“, rádoby morálními dilematy, fiktivními událostmi, kde se někdo dopustil trestného činu, stalkingem, bezvýznamnými prospěšnosti pro společnost a ostatní, kráděžemi nebo sběrem mincí, poruchami, intelektem, všedními, ale úplně nepodstatnými zážitky a neustále se opakujícími dotazy… Obecně nesmysly. Vším, každým a všelijakými skutečnými (nedůležitými) situacemi nebo i v hlavě vykonstruovanými. Aneb Co by kdyby a jak jsem se v této situaci zachoval.

Upravil/a: Disraeli

Pokud text v vozovkách, Rokio,
chápeš jen takto (citace patří vždy do uvozovek, každá!):
„Když je slovo mezi uvozovkami, tak to znamená většinou ironii. Mně to ale někdy ubližuje. Proč to tak musíte dělat?“
Je několik možností,
Možná, jsi, zcela nepochopil veškerý, možný smysl a užívání uvozovek v ČJ.
Z neznalosti, vztahovačnosti a domněnek, pak ubližuješ, jen, sám sobě!!!
S kritikou a nesouhlasy, musíš také počítat.

Přestaň řešit (to slovo by mohlo být též v uvozovkách 🙂, zbytečnosti.
Hodně se ti uleví. Přestaneš, sám sobě komplikovat,
může, pak být příjemnější život 😉
Tam, kde se necítím dobře a kde by mi někdo ubližoval, nechodím Nebudu chodit.

To máš fakt „blbý“, že Ti to ubližuje. To mne „opravdu“ „mrzí“. „Věřím“, že to „mrzí“ i ostatní, třeba Disraeliho. 😈

Ty jsi vážně pako! Vážně! 😂

Někdo se holt permanentně vyjadřuje ironicky. Jiný tu dává 10 otázek denně …

Nemusí to být nutně ironie. Může jít o citát, může jít o odkaz na související text, nebo jen uvedení pojmu – aby bylo jasné, že chceš mluvit o daném pojmu, ale ten pojem není obsahem sdělení… Neobratné, ale nevím jak lépe vyjádřit… Př:
Jsem je sloveso. (Tady mně můžeš sprdnout za mizernou češtinu)
„Jsem“ je sloveso. (Tady je jasné, že popisuju slovo „Jsem“)