není to směšné, nazvat tohle zpronevěrou?

Odpoveď byla označena jako užitečná

V právu je, přeci, úplně jedno, co si kdo myslí, proboha! 🙄🙈 To je irrelevantní, naprosto irrelevantní! 🙈🤪

Skutková podstata přečinu zpronevěry je subsumována pod dikcí ustanovení § 206 tr.zákoníku; pro nás bude relevantní ustanovení jeho odst. 1.

Podle ustanovení § 206 odst.1 tr­.zákoníku kdo si přisvojí cizí věc, která mu byla svěřena, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím majetku.

Pro toto je relevantní ustanovit, co se rozumí škodou nikoli nepatrnou.

Podle ustanovení § 138 odst.1 lit.a) tr.zákoníku pro účely tohoto zákona se rozumí škodou nikoli nepatrnou škoda dosahující částky nejméně 10000 Kč.

Podle ustanovení § 138 odst.2 tr­.zákoníku částek uvedených v odstavci 1 se užije obdobně pro určení výše prospěchu, nákladů k odstranění následků poškození životního prostředí a hodnoty věci.

Statkem trestného činu zpronevěry je zabránit konání čince, při kterém činec s věcí, která mu byla svěřena, naloží v rozporu s účelem svěření, čimž tento základní účel zároveň maří, to jest, výkonem quasi-vlastnického práva k věci znemožní svěřiteli trvale navrátit věc jejímu původnímu určení; způsobenou škodu pak představuje majetková újma, jež poškozenému z jednání pachatele vznikla.

Přečin zpronevěry je trestným činem úmyslným, konání čince tak musí vždy zahrnovat jak přisvojení si svěřené věci, tak způsobení škody na cizím majetku; není přitom právně relevantní, vznikl-li úmysl čince při svěření věci, nebo až později.

K naplnění skutkové podstaty přečinu zpronevěry podle ustanovení § 206 tr.zákoníku není potřebné dokázat, že činec konal v úmyslu obstarat, sobě nebo jinému, z věci trvalý prospěch, ergo obohatit sebe nebo jiného, anžto to je formálním znakem skutkové podstaty trestného činu podvodu podle ustanovení § 209 tr.zákoníku (a tím se odlišuje skutková podstata tr.činu zpronevěry od skutkové podstaty tr.činu podvodu), a poněvadž obstarání prospěchu z věci není znakem skutkové podstaty tr.činu zpronevěry, postačuje, koná-li činec v úmyslu přisvojit si cizí svěřenou věc, jestliže se tento úmysl zároveň vztahuje i ke způsobení škody na cizím majetku, nejméně jako dolus eventualis.

K naplnění skutkové podstaty je tak potřeba prokazatelně způsobit škodu na majetku svěřitele v hodnotě Kč 10,000.00, nebo vyšší. Taková škoda na majetku svěřitele nemohla vzniknout prima facie, eo ipso, zaměstnavatel se mýlí, skutek nenaplňuje skutkovou podstatu přečinu zpronevěry ve smyslu a podle ustanovení § 206 tr.zákoníku.

Zdroj: https://www.za­konyprolidi.cz/cs/2009-40

A proč jsi to rovnou nekonzultovala přímo s šéfem, než jsi začala jednat? Také ti poškození mohli jít rovnou za šéfem…

Myslím si, že nám tu vykládáte pohádky. Postup při chybě ve vyplacené mzdě může být různý – z principu bu´d vámi zmíněná záloha nebo opravdné zůčtování (znovuotevření měsíce).
Je to popsáno např. tady https://portal­.pohoda.cz/da­ne-ucetnictvi-mzdy/mzdy-a-prace/jak-postupovat-kdyz-se-stane-chyba-pri-zuctovani/ ale i na jiných účetních servrech. NIKDY by žádná soudná účetní do toho nemotala soukromý účet! Pokud se vám příště něco takové stane, tak se nejprve poraďte, než začnete nějakou partyzánštinu …

Me by zajimalo, jakou jsi vystudovala skolu a co vas tam ucili?
Takovehle machinace snad nemuze zadna ucetni vymyslet?
Mozna jsi to myslela dobre, ale je to naprosto neprofesionalni a Tvuj sef ma pravdu!!