Existuje nějaký panovnický titul, který je mezi králem a císařem?

Disraeli

Filip84, Japonsko, Napoleonova Francie (v době korunovace a po) a za Napoleona III., Mexiko, Brazílie a dala by se sem zařadit třeba i Střední Afrika a plno dalších. A zase naopak, podívame-li se NA OBŘÍ SPOUSTU říší v historii, tak měl jejich panovník „jen“ titul krále.
Protože je to o titulu a jeho významu, ne o území. Ano, roli hraje jaké má uspořádání, jestli je to říše, složena z více zemí (i jinak než říše – jako unie, federace atd) nebo unitární, jestli je tam víc panovníků apod. A podle toho se pak to území taky nazývalo. Ale rozhodně neplatí, že císař vládne říši, že císař je nad králem a že král nemůže vládnout říši a že císařství = imperium = říše.
Panovnické tituly jsou prostě ekvivalenty a jaký význam se jim dá – to záleží na konkrétním státě. Je to prsotě jen o titulatuře. České knížectví nebo české království? Je to jedno.. Hypoteticky klidně i císařství (aniž by se území zvětšilo).

Filip84

Disraeli: Jasně, to já nezpochybňuju. Ale u „baronský“ otázky moc nevidím smysl nimrat se někde v Africe, nebo – co já vím – v Japonsku. Liechtenstein je knížectví, těžko si představit Kaisertum Liechtenstein, ne? 😅 Lucembursko je velkovévodství, takže, vlastně, vévodství, takže, vlastně, zase knížectví. 😅 To samé Monako, Andorra, San Marino je republika, Vatikán je … Vatikán, sultanát to není! 😂 A Guernsey a Jersey jsou rychtářství. 🤷‍♀️

V Evropě, historicky, používali titulu císař vždycky králové (nebo i vévodové – Rakousy jsou arcivévodství, samozřejmě, arcivévoda rakouský se tituloval jako král, protože byl také král český, král dalmatský, etc. etc. etc., ale „doma“ byl „jenom“ vévoda! 😅), kteří tím chtěli zviditelnit to, že vládnou říši – Německo, Rakousko a Uhry, Francie za Napoleona, etc. etc. etc.

Disraeli

Protože to beru obecně. Ono je to zásivlé na vývoji, proměně a vzájemném ovlivňování. Taky se některé různé státy/osoby chtěl povýšit, tak se přejmenovaly na království nebo císařství (Korea) Nebo jen jako taková kutlurní aj. „změna“ (marocký sultanát – království).
Nebudu brát „jen“ Evropu, protože na konci starověku to platilo úplně jinak – byť se zrovna tam tvořilo to císař X král. A jinak to bylo ve starověku obecně (tj starověká Evropa a její práva jsou o něčem jiném, než středověký vývoj), nemluvě, že mnohé říše byly Evopa-Afrika, či Afrika-Evropa nebo Asie-Evropa, taky, že různé státy a soustátí to měly jinak – s jiným právem a vnímáním. A on klasická doba, kde platí ona hierarchie mezi tituly je vícemnéně středověk až novověk, což je pár málo staletí.
A protože sultán, wang, car, chuang-ti atd. se neliší od knížete, krále, císaře a jejich vnímání. Je to všechno o tomtéž – řídící se stenjými pravidly, principy a vývojem. Odlišný je jazyk aj.
Proto to beru obecně.

Třeba Norský král dobyde Japonsko a provede titulární změny (tak jak tomu bylo vždycky při územních a kulturních změnách a ovlivňování), tak si řekne, že následník se odteď bude nazývat císař a vladař odteď bude se bude nazývat „kukulík“ nebo třeba „ghlkfglk“ („výše“ než císař). ;) :D

Disraeli

Císař se od krále neliší. Pokud je výše – tak jen proto, že to dotyčný stát uznává a protože je součástí takového uspořádání, kde je více zemí a panov. titulů a kde je zrovna král nad císařem (ale klidně to může být i obráceně).
Pro české knížectví to taky bylo odměna a „povýšení“, když se z něj stalo království… přestože ve skutečnosti je to jen o názvu (a zrovna tehdy se ta hierarchie uznávala – v rámci SŘŘ NN).
Japonský císař a ománský sultán nejsou víc, než třeba britský král, ten zase není více než třeba lichtenštejnský kníže, atd.
Římský císař (imperátor, caesar, augustus) nebyl výše než původní římyský král--- jen ten titul nechtěli používat, aby zachovali zdání republiky atd.
Karel Veliký vládnul říši jako král. A nestal se císařem, protože vládl říši, ale protože ho chtěl papež nějak „povýšit“, vyznamenat – tak si „vymyslel“ nový titul („paradoxně“ z jeho jména máme odvozeninu ‚krále‘).
Když se podíváme do starověku od počátku civilizace a prvních říší a podíváme se na většinu z nich, jejich titul byl ‚jen‘ král.
Totéž platí pro cara, pro sultána atd. – taky někteří vládli říši (Rusko, Osmanská říše), jinde je to „jen“ stát (Bulharsko, Omán, Malajsie). Někde zase sultán nebyl panovnický titul vůbec, ale bylo to oslovení a hodnost pro generály. Titulatura a právo / význam, které si řekne, že to takhle uznává.

Často vznikl nějaký nový titul (název), aby tím dotyčný jakože povýšil – ať už si to vymyslel sám pro sebe (většinou) nebo někdo pro něj.
Vznik císařského titulu stojí většionu na nějaké hře se slovy a významy… definice, jaká se tomu udělá.
Ale věcně, neplatí vůbec žádná hierarchie mezi panovnickými tituly.

da ny

Rokio, ty se asi zase nudíš 😉
Když nás bombarduješ „perlami“, ve svých otázkách.