Zeptal/a se – 22.březen 22:42
Krása a styl – Ostatní krása a styl
Pravá dokonalost je něco nedosažitelného a neexistujícího. Sto lidí má sto chutí, jak se říká, každému se líbí něco jiného. Pro někoho může být někdo dokonalý – např. jeho partner – líbí se mu na něm jeho rysy a způsoby, které jsou pro něj typické. Nejvíc se nám na něm může líbit i to, co by někomu mohla připadat otravné a ošklivé (nedokonalé).
Pravdou je, že asi nic není dokonalé. Spočívá tedy dokonalost v nedokonalosti? Třeba podle vlastních názorů a preferencí.. Může být vůbec něco naprsoto dokonalého a to tak, aby se to líbilo všem?
Kdyby někdo uměl nějakou činnost na dokonalé úrovni jen tak z čista jasna (což je nemožné) nebylo by to přece tak obdivuhodné, jako když někdo v dané činnosti moc nevyniká, ale neskutečně moc se snaží o to, aby v tom byl dokonalý (i když není)a nakonec se mu daří. Není samotný obdiv ukazatelem dokonalosti a čím větší je obdiv, tím by to mělo být dokonalejší?
Někde jsem slyšel, že bohové lidem závídí. Bohové by totiž měly
být bytosti vševědoucí a všemohoucí, ale právě proto lidem závidí
jejich nevědomost, neznalost budoucnosti a dokonce i jejich smrtelnost –
protože každá chvíle může být ta poslední a díky tomu můžou lidé
žít naplno a prožívat každou chvíli, můžou být překvapeni, protože
nevědí, co je čeká, mohou se radovat z nečekaných událostí atd. Bohové
za předpokladu, že by existovali, by byli tou dokonalostí a člověk je
samozřejmě nedokonalý. Není ale právě ta jeho nedokonolost tou
dokonalostí… není dokonalost nudná a to, co je nudné přece nemůže být
zároveň dokonalé, ne?
Dokonalost neexistuje proto, že kdyby existovala nebyla by dokonalostí. Tou
pravou dokonalostí je snaha o dokonalost a spočívá tedy vlastně
v nedokonalosti věcí.
Zeptal/a se – 22.březen 22:44
Krása a styl – Ostatní krása a styl
Pravá dokonalost je něco nedosažitelného a neexistujícího. Sto lidí má sto chutí, jak se říká. Každému se líbí něco jiného. Pro někoho může být někdo dokonalý – např. jeho partner – líbí se mu na něm jeho rysy a určit= chování, které jsou pro něj typické. Nejvíc se nám na něm může líbit i to, co by někomu mohla připadat otravné a ošklivé (nedokonalé).
Pravdou je, že asi nic není dokonalé. Spočívá tedy dokonalost v nedokonalosti? Třeba podle vlastních názorů a preferencí.. Může být vůbec něco naprosto dokonalého a to tak, aby se to líbilo všem?
Kdyby někdo uměl nějakou činnost na dokonalé úrovni jen tak z čista jasna (což je nemožné) nebylo by to přece tak obdivuhodné, jako když někdo v dané činnosti moc nevyniká, ale neskutečně moc se snaží o to, aby v tom byl dokonalý (i když není)a nakonec se mu daří. Není samotný obdiv ukazatelem dokonalosti a čím větší je obdiv, tím by to mělo být dokonalejší?
Někde jsem slyšel, že bohové lidem závídí. Bohové by totiž měly
být bytosti vševědoucí a všemohoucí, ale právě proto lidem závidí
jejich nevědomost, neznalost budoucnosti a dokonce i jejich smrtelnost –
protože každá chvíle může být ta poslední a díky tomu můžou lidé
žít naplno a prožívat každou chvíli, můžou být překvapeni, protože
nevědí, co je čeká, mohou se radovat z nečekaných událostí atd. Bohové
za předpokladu, že by existovali, by byli tou dokonalostí a člověk je
samozřejmě nedokonalý. Není ale právě ta jeho nedokonolost tou
dokonalostí… není dokonalost nudná a to, co je nudné přece nemůže být
zároveň dokonalé, ne?
Dokonalost neexistuje proto, že kdyby existovala nebyla by dokonalostí. Tou
pravou dokonalostí je snaha o dokonalost a spočívá tedy vlastně
v nedokonalosti věcí.