Historie úprav
Odpověděl/a – 25.duben 20:58
Biologicky: jistě, zdá se, protože je to nejsilnější pud*. Zachování
života (a předání „svých informací“), přežití. Ale dnešní doba a
její "výdobytky dokážou i tento pud utlumovat i ničit.
*Hned vedle pudu sebezáchovy a třeba mateřskými (případně
i otcovskými-ochranitelskými) pudy. Což je v podstatě všechno
o tomtéž; o zachování života, jeho množení (tak se zacovává
z dlouhodobého hlediska, mimo jednotlivce), jeho ochránění atd. Všechny
formy života. nehledě na to, jak jsou vyvinuté, mají jeden základní
cíl – účel – smysl, PŘEŽÍT. A z toho vyplývající;
množit se.
Individuálně, psychicky, subjektivně a lidsky (jakože platí pro lidi): Život má takový smysl, jaký mu dáš (hodnotově). V čem sám smysl vidíš, důvody proč žít, pro co žít, atd.
V principu: smyslem života by měl být samotný život. jeho přožívání, zažívání. Zkušenosti, učení. Taky nejen existovat, ale žít.
Bokem, civilizačně, morálně (což už nesouvisí s tím smyslem života, ale s plozením a s potomstvem): nejen plodit, ale tady je zaopatřit a řádně se o ně postarat, vychovat je. Faktem však je, že mnoho lidí jen plodí a pak se stará jen základně a nechají je, ať (nějak) vyrostou a sami se nějak vyvinou… jakože ledabylý přístup.
Odpověděl/a – 25.duben 21:04
Biologicky a věcně: jistě, protože je to nejsilnější
pud*. Zachování života (a předání „svých informací“), přežití.
I když dnešní doba a její „výdobytky“ dokážou i tento pud utlumovat
i ničit.
*Hned vedle pudu sebezáchovy a třeba mateřských (případně
i otcovských-ochranitelských) pudů. Což je v podstatě všechno
o tomtéž; o zachování života, jeho množení (tak se zachovává
z dlouhodobého hlediska, mimo jednotlivce, pro budoucnost a odkaz), jeho
ochránění, atd. Všechny formy života. nehledě na to, jak jsou vyvinuté,
mají jeden základní cíl – účel – smysl, a to PŘEŽÍT. A z toho
vyplývající taky; množit se. Bez toho život zanikne (a ten jedinec
též – protože jinak by žil v těch potomcích – částečně,
geneticky).
Individuálně, psychicky, subjektivně a lidsky (jakože platí pro lidi): Život má takový smysl, jaký mu dáš (hodnotově). V čem sám smysl vidíš, důvody proč žít, pro co žít, atd.
V principu: smyslem života by měl být samotný život. jeho přožívání, zažívání. Zkušenosti, učení, jistý růst. Taky nejen existovat, ale žít.
Bokem, civilizačně, morálně (což už nesouvisí s tím smyslem života, ale s plozením a s potomstvem): nejen plodit, ale tady je zaopatřit a řádně se o ně postarat, vychovat je. Mnoho lidí jen plodí a pak se stará jen základně a nechají je, ať (nějak) vyrostou a sami se nějak vyvinou… jakože ledabylý přístup.
