Byly moře a oceány někdy dřív sladké?
Rozpouštění solí do moří je přece proces. Takže na začátku toho procesu, někdy v dávné minulosti byly oceány sladké nebo snad jen velmi mírně slané?
Upravil/a: Odpovědi.cz
| Zajímavá 4Pro koho je otázka zajímavá? da ny, aliendrone, EKSOT123, Disraeli před 44 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Odpovědi
Neexistují důkazy o tom, že by moře a oceány byly v historii sladké. Pravděpodobně se staly slanými téměř okamžitě poté, co se na Zemi vytvořila voda.
Voda v oceánech a mořích je slaná, protože je naplněná minerály a solí, které jsou do ní především splavovány z pevniny. Když voda z oceánu nebo moře vypaří, sůl a minerály zůstávají. Tento cyklus se opakuje po milióny let, čímž se koncentrace soli v mořích a oceánech neustále zvyšuje.
Nejstarší známé zbytky mořské vody, zachované ve starých čedičových krystalech, naznačují, že moře byla minimálně obdobně slaná již před 4,5 miliardami let, tedy na samém začátku historie Země.
| 0 Nominace Nahlásit |
„Možné“, je vše a nic.
Moře = slaná voda Nabízí se tedy, že ty „sladké a neslané! vody,
nebyly, nemohou být nazývány „moře, oceán“.
V současním pojetí je
„Moře je velká plocha slané či brakické vody, spojená se světovým
oceánem, a také s řekami.“
„Někdy může být jako moře tradičně, ale nepřesně označeno též
velké vnitrozemské (zpravidla slané) jezero, kterému schází přirozený
odtok (např. Kaspické moře nebo Mrtvé moře). Zde však není splněna jedna
ze základních vlastností, totiž spojitost s ostatními moři.“
https://cs.wikipedia.org/wiki/Mo%C5%99e
Jak se dostala sůl do oceánu
„Sůl se do oceánu povětšinou dostala vlivem procesu zvaného
zvětrávání, který přenáší minerální soli z hornin na pevnině
právě do moře. Déšť také není jen čistá voda, ale obsahuje malé
množství oxidu uhličitého absorbovaného ze vzduchu. A právě díky tomu
je dešťová voda slabě kyselá. Když tato slabá kyselina dopadne na půdu,
malé stopy minerálů se rozpustí z hornin do vody a rozdělí se na nabité
částice zvané ionty. Ionty pak cestují společně s vodou do potoků, řek
a pak nakonec do oceánů.“
https://storymag.cz/vite-proc-je-more-slane/
| 0 Nominace Nahlásit |
Tato otázka by si zasloužila odpověď odborníka, ale toho zde asi
nemáme. Takže zkusit pátrat na netu. Názory jsou různé. Dnešní oceány
prý obsahují asi 3,5 % solí, ale prý mohly dřív mít až 7,5 %:
https://phys.org/news/2021-12-earth-early-oceans-heavy-salt.html
Zdá se to nelogické, úplně tomu článku nerozumím. Je ale pravda, že
obrovská ložiska soli a sádrovce, která těžíme, vznikly odpařováním
moří, např. při velkých klimatických změnách a orogenezi v minulosti
Země. Tedy do moře nejen sůl přibývá, ale za určitých speciálních
situací také ubývá.
| 0 Nominace Nahlásit |
Pokud se tam sůl postupně rozkládá z minerálů a převážně z naplavení (řeky a děšť), tak někdy na počátku tohoto procesu a alespoň určitý čas po vzniku vody, nemohla být hned tak slaná.
Už jen, že množství soli v mořích se časem neustále zvyšuje. To vede k logickému závěru, že jednou tam bylo mnohem míň solí až minimum.
Jak jistě víte z vodního koloběhu v přírodě, voda se z moře
vypařuje a stávají se z ní mraky. Ovšem sůl, která v mořské vodě
byla, v moři zůstane, vypaří se jen voda bez soli. Když se nad tím
zamyslíte, tak z toho vyplývá, že by tedy moře mělo být čím dál
slanější. Sůl se však usazuje u dna, takže to na zvyšování
slanosti mořské vody až takový vliv nemá.
https://vodnistrazci.cz/voda-v-prirode/proc-je-more-slane
@Pepa25
Ano, ale to je o něčem jiném. Ta sůl se tam někdy musela dostat. Je
pravda, že po vypařování ta sůl tam zůstane, ale to není podstatné. Sůl
se do moře dostává hlavně z pevniny, nejvíc při dešti, kdy voda
spláchne slanost z půdy, tu zanese do sladkovodních toků a ty to zanesou
až do moře. A to se děje neustále, takže postupem času se moře stávají
víc slanější. Ale co někdy na počátku, kdy zde voda byla krátce a kde
tento proces zanášení solí do moří netrval dlouho? To moře ještě
nemohly být slané. Nemluvě o přesouvání vod, vzhledem k přesouvání
pevniny.
S tou solí usazenou u dna se mi to nezdá. I ta se rozpustí. Zbylé soli po vypařené vodě se koncentrují ve zbývající mořské vodě. Ledaže by rychlost odpařování mnohem převyšovala rychlost srážek, kde pak vytvářejí ložiska.
tituly>>> Nepravděpodobné. Po hadaickém období Země se voda „jen tak najednou“ nezkondenzovala a neudělala ŠPLOUCH a ejhle – světový oceán! Pravděpodobně kondenzovala nejprve na nejvyšších místech (nejstudenějších) a cestou do níže položených míst (budoucí oceán) se obohacovala solí (mnohokrát se stačila redestilovat, než zchladly i nižší polohy). Tudíž když už z loužiček, přes jezírka časem vznikl celý oceán, byl již slaný. Myslím. 🙂
@aliendrone
Ale třeba ne. A pokud, tak dost možná ne až tak slané jako dnes, ale
například s 85% menším obsahem solí. A přece v půdě, v horninách
není většinou moc soli, takže to vyžaduje dlouhý čas, aby se do té vody
dostalo větší množství solí.
tituly >>> To, že salinita oceánu byla původně nižší je dost dobře možné. Ostatně to, že pevnina je většinou s minimem obsahu soli by o tom mohlo vypovídat. Totiž za těch 3,8 miliardy let co přinejmenším existuje počasí bylo DOSTATEK času, aby koloběh vody „spláchl“ pevninskou sůl do oceánu. Čímž by většina solí na pevnině zmizela do oceánu. A jeho salinita by vzrůstala úměrně snižování obsahu soli na pevnině. I tak ale lze předpokládat, že oceány byly již od počátku slané. Procentuálně si ale netroufnu odhadnout, nejsem geolog. 🙂
- Kde je v Česku nejhezčí příroda/krajina? (10 odpovědí)
- Dá se říct, že když jsme součástí přírody, tak děláme to co je jejím záměrem? (3 odpovědi)
- Jsou elektroauta opravdu výhodné, nebo je to všechno jen nějaký hurásystém? (13 odpovědí)
- Může mít muž a žena úplně stejnej obličej? (6 odpovědí)
- Jak se orientujete v třídění odpadu? (6 odpovědí)