Jak jsou ženy smířeny se svým těžkým životním údělem?

Ano, muslimské ženy to mají těžší. Ale jinak bych to neviděl tak černobíle. Naše partnerky tedy většinou nekrkají, neprdí a většinou i voní, ale zase od nich musíme snášet nepochopitelnou „ženskou logiku“, marnivost, šíření pomluv a další radosti. Přivádět na svět děti je pro ně radost a poslání (alespoň většinou) a k tomu jsou vyzbrojeny širokým arzenálem zbraní a tak snadněji dosáhnou svého cíle. Hezká a inteligentní žena to má dvojnásob snadné a pohledný bohatý muž je ve smrtelném nebezpečí. Ufff! Tramtarará, tramtarará, mám to za sebou!

Osobně to nevidím tak, že být ženou by mělo být těžkým životním údělem. Naopak některé ženy se mi zdají jako naprosto spokojené. Záleží jen na tom, jak si umí život zařídit.

Hm..takže co je tady vlastně popisováno a kdo, nebo co je tady svým způsobem obhajováno? Bytost, jenž skrze sobě vlastní majetnictví a bezbřehou touhu vlastnit a ovládat, si ani nevšimne krkání a prdění? A všimne si jich, až dkyž si taky všimne, že vlastní a ovládá mnohem míň, než by si PODLE SVÝHO zasloužila? No tak podobný smýšlení bytosti právě v muslimských zemích nehrozí!

Na druhou stranu, ne všechny bytosti smýšlejí, jak uvedeno tebou. Na světě jsou desítky, možná stovky žen, které život vidí jinak. Většinou prošly peklem, jinak to u nich ani není možný. V Evropě a S. Americe téměř nenajdeš. Příliš málo pekla, samej ráj.

I mně to přijde divné. Už jen to nevýslovné úsilí, které žena musí vynaložit při zahuhlání z pod peřiny: „Snídani si kup na pumpě!“ je NEPŘEDSTAVITELÉ! A my muži jim nic pořádně neulehčíme. Ty trapné, nic neřešící snahy jako je automatická pračka se sušičkou, myčka nádobí apod. mají k dokonalosti ještě DALEKO. Přeci jen to prádlo/nádobí musí někdo vyndat a uklidit. Kdepak na přírodu, ta je prozatím nepřekonaná – multifunkční pračka-myčka-uklízečka Ruslana ukrajinské provenience zvládne v pohodě i umýt okna a mnohé další věci, o kterých se naší nedokonalé technice jen zdá a my chlapi tu techniku chuděrám ženám s nevídanou drzostí PŘESTO vnucujeme!

A kdyby jen to. Místo abychom byli rádi za lístek na stole „Večeři si ohřej v mikrovlnce!“, tak ještě ofrňujeme nad lahůdkovou hotovkovou krabicí mražené svíčkové z Billy nechápajíc, že žena si také potřebuje po celodenním usilovném shopování, drbání s kamarádkami, šlechtění před zrcadlem, návštěvou kosmeťáku a podobnými vyčerpávajícími činnostmi POTŘEBUJE ODPOČINOUT!

Místo toho po ní večer chceme s neoblomnou vtíravostí SEX, zhovadile ignorujíc výraz „Už ZASE? – Proboha, vždyť to bylo minulý týden“!! A takhle bych mohl pokračovat dál a dál o nesnesitelném ženském životě, na jehož téměř bestiální krutosti máme my – mužská prasata svůj výrazný podíl!

BTW – K tomu porodu – sice porod nemohu posoudit, ale… už tě někdy kopli do koulí? ;)

Nejsem ženou, o které píšete. Tatínkova holčička s autíčky a stavebnicemi… Nikdy jsem tak úplně tento úděl nepřijala. Děti ze zdravotních důvodů nemám. Ale můj život provázelo už několik prdících a krkajících bytostí. Vždy to ovšem byli muži, kteří si vážili toho, že je domácnost mou záležitostí. A ač jsem duší velký volnomyšlenkář, plotna mě moc baví (a když to navíc někdo ocení…). S láskou a pro lásku. Bez ní a s povinností si to představit nedokážu, ale s ní to jde samo a s úsměvem. Zní to možná banálně, ale když je můj muž spokojený, jsem šťastná. Vím, že to nepovažuje za samozřejmost a nestydí se pochválit a poděkovat. Se vzájemnou úctou, jako rovnocenní partneři.
Nedokážu si představit, být v životě dlouhodobě nešťastná, a kdyby jen náhodou, tak s tím budu sakra něco dělat. Není nic, co by se nedalo řešit! Díky Bohu za chlapy a hlavně za toho, kterého mám po boku.

Upravil/a: quentos

Záleží na tom, jak se na věc podíváme. Za vším hledej ženu. V umění, ve filmech, v literatuře, jsou oceňovány ženy za nejlepší výkonu ve filmu – Oscar např, Slavík a podobně. Kdybychom se podívali na lidstvo a jeho historii, pak určitě umřelo zbytečně jak hodně mužů i žen, války, upalování čarodějnic, islám, a pod. Být ženou je někdy nevýhoda a někdy výhoda.